(2026)
70 x 50 cm; akryl na plátně
Když hejno hus letí ve tvaru „V“ , navzájem si tím pomáhají. Husa mávající křídly vytváří vzestupný proud vzduchu, který pomáhá té, která je za ní, čímž se snižuje námaha, a celá skupina tak urazí delší vzdálenost. Husy se v čele hejna střídají, protože je to nejnáročnější pozice. Unavený vůdce se zařadí dozadu, aby si odpočinul, a jiný pták převezme vedení. Ti vzadu často hlasitě povzbuzují ty vpředu, což ilustruje význam spolupráce. A stejné by to mělo být i s lidmi a skutečným vedením. Jedinec sám o sobě neznamená mnoho, ale společenství, kmen, už představuje sílu, vzájemnost. Na Indiánech jsem vždy obdivoval, že pokud v očích lidí ztratí vůdce tvář, přestanou ho následovat a jdou za jiným. Čím více se tedy náčelník staral o svůj lid, tím větší bylo jeho postavení a lidé si jej přirozeně vážili a následovali ho. Skutečný bojovník nejedná z nějaké pozice, ale musí za ním být činy a chuť lidí ho následovat jako dobrý příklad.
