Indiánská flétna
(šiyothanka)

Siyotanka

Kulturu prérijních indiánů jsem miloval od dětství, dávno před tím, než jsem vůbec mohl tušit, že se mezi ně jednou podívám, a že se mi kmen Černonožců stane druhou rodinou. A když mi bylo asi sedmnáct let, dostala se ke mně tehdy má první audiokazeta s nahrávkami tradičních milostných písní prérijních indiánů hraných na flétnu, v jazyce Lakotů zvanou šiyothanka. Ty tóny a styl hry mě uchvátil a cítil jsem, že je to směr, kterým bych se moc rád dál ubíral. V minulosti jsem hrával devět let na dechové nástroje (flétna a klarinet), ale flétna prérijních indiánů, to bylo něco úplně jiného, byl to nástroj, který byl něčím výjimečný a spojený s lidmi a kulturou, kterou mám rád. Trvalo ještě pár let, než se mi indiánská flétna dostala fyzicky do rukou a já na ni mohl začít zkoušet hrát. S chutí jsem poslouchal a prostudovával spoustu nahrávek, abych do sebe dostal, nasál, indiánský styl hry.

A dalších pár let, než jsem si jednu flétnu dovezl z USA. A ještě pár let, než jsem se spřátelil s výrobcem dechových hudebních nástrojů Markem Gondou a začal kupovat jedinečné flétny od něj. Marek stromy miluje, rozumí jim, je s nimi bytostně spjatý, a to se, dle mého názoru, do fléten jim vyrobených, promítá. Proto beru nástroje právě od něj.

V dávných časech sloužila milostná flétna jako nástroj k namlouvání, a pouze muži na ni směli hrát milostné písně. Nehrálo se na ni z žádných jiných důvodů. Používali ji k namlouvání své vyvolené, někteří pak na ni i nadále hráli své manželce. Uvádí se, že po smrti byla taková flétna zabalena spolu s tělem zesnulého. 
 
Tehdy se za večerů nesly milostné melodie fléten táborem. Vánek je unášel z okolních kopců, kde mladí muži hráli, až do týpí dívek, do kterých byli zamilováni. A každá dívka poznala tóny toho, kdo ji miloval. A i když bývaly dívky pod přísným dohledem svých rodičů a zvyklosti nedovolovaly, aby mohly být se svým milým o samotě, užívaly si alespoň ducha hudby těchto fléten.
 
Flétna byla dávným indiánům předána národem jelenů, kteří jsou známi pro svou milostnou medicínu, zároveň je však také plná zvuků a síly všech ostatních stvoření. Věří se, že všichni ptáci a zvířata pomáhali při vzniku první flétny a vložili do ní své hlasy.  A tak když na ni muž hraje, stává se i on sám naplno nedílnou součástí všeho stvoření a to vše se v melodii projeví.  Muži zkrátka potřebovali nadpřirozenou pomoc, aby si získali a udrželi srdce ženy, kterou milovali. S milostnou flétnou byli schopni vyjádřit posvátnost a krásu lásky. A tóny flétny řeknou víc, než zmůžou jakákoliv slova. Život takového páru pak bude dlouhý a plodný.
 
Dnes již tento nástroj slouží spíše k jakýmsi relaxačním či meditativním účelům, současní indiánští mladíci už na něj nehrají, aby získali srdce své milé. Alespoň ne v takovém měřítku, jako v dávných dobách. Avšak duch flétny, ten zůstává, a nese její tóny napříč staletími, dotýká se srdcí lidí a umí je otevřít. A jak říká jeden obraz, který jsem maloval – Všechno má svou píseň, všichni jsme příbuzní. A to je jedním z důvodů, proč na indiánskou flétnu hraji – mám radost, když mají lidé radost a tóny je pohladí.

Některé ukázky najdete níže.

 

Léčivá síla stromů projevená skrze indiánské flétny?

Každý strom má určité léčivé schopnosti. Některý prostřednictvím listů, jiný prostřednictvím květů, pupenů, kůry nebo kořenů. Stromy miluji. A když se má žena, vystudovaná botanička a vášnivá bylinkářka, po dlouholetých zkušenostech s bylinami a jejich užitím začala zabývat i léčivými účinky stromů, inspirovala mě k myšlence, zda se nějak to, k čemu jsou různé stromy předurčeny, může projevit i skrze tradiční styl hry na indiánské flétny z těchto stromů vyrobených.

Nemám tím na mysli přímo to, že když například květy z lípy pomáhají rozpouštět hleny a podporují vykašlávání, pomohly by v tomto někomu i tóny flétny z lipového dřeva. Ale hledám v tom další možné jemné varianty, ve kterých se v tomto léčivý účinek stromů může projevit. A třeba u již zmiňované lípy, kdy se její pupeny používají ke zklidnění, nebo jako lehké antidepresivum, je toto přesně ta léčivá část, která se skrze tóny flétny z lípy projevit může. V obecnější rovině můžeme lípu vnímat také jako strom, který se velmi láskyplně vydává pro druhé, je plný včel, které však lípě zároveň pomáhají, prokazují službu atd. Takže lípa může také pomáhat jak lidem, kteří v sobě potřebují probudit srdce, tak i lidem, kteří už toto probuzené mají, ale třeba se velmi rozdávají pro druhé, zapomínají však na sebe a tím se ničí. Tohle strom nedělá, sám sebe neničí, zůstává v rovnováze.

Nebo třeba příklad borovice. Její mladé výhonky se mohou použít na dýchací potíže, jehlice nebo mladé šišky se mohou použít na zklidňující koupele, například při vyčerpaní atd. A zároveň je také borovice stromem, který dokáže odolávat náročným podmínkám, nevzdává se, roste mnohdy i na nepřístupných místech. A v této rovině mohou tóny flétny vyrobené z borovice pomoci člověku si uvědomit , že se prostě potřebuje v životě nadechnout. Zastavit se a nadechnout se, když se nám nedaří, když zrovna v životě procházíme obtížemi nebo se potýkáme s překážkami. Se zklidněným dechem přichází nadhled. Tóny z borovice mohou pomoci nevzdávat se, objevit v sobě při poslechu třeba skrytou vytrvalost nebo odhodlání překážkami projít a zhluboka se pak nadechnout. Přijmout s novým nádechem novou naději, svěžest, sílu a radost. A vděčnost. A to stejné nám může borovice nabídnout při vyčerpaní.

A takto bychom mohli jít strom za stromem.

Tóny stromů mohou léčit. Možná se mýlím, ale já tomu věřím, zkoumám to, vnímám a radostně objevuji.

Pokud vás to zaujalo nebo vás to zajímá, přijďte někdy na přednášku (nebo si o ni řekněte), kterou o léčivých účincích stromů dělává má žena a já ji v povídání doprovázím ukázkami tónů indiánských fléten z různých dřevin.

Videa

Videa
Videa