Kulturu prérijních indiánů jsem miloval od dětství, dávno před tím, než jsem vůbec mohl tušit, že se mezi ně jednou podívám, a že se mi kmen Černonožců stane druhou rodinou. A když mi bylo asi sedmnáct let, dostala se ke mně tehdy má první audiokazeta s nahrávkami tradičních milostných písní prérijních indiánů hraných na flétnu, v jazyce Lakotů zvanou šiyothanka. Ty tóny a styl hry mě uchvátil a cítil jsem, že je to směr, kterým bych se moc rád dál ubíral. V minulosti jsem hrával devět let na dechové nástroje (flétna a klarinet), ale flétna prérijních indiánů, to bylo něco úplně jiného, byl to nástroj, který byl něčím výjimečný a spojený s lidmi a kulturou, kterou mám rád. Trvalo ještě pár let, než se mi indiánská flétna dostala fyzicky do rukou a já na ni mohl začít zkoušet hrát. S chutí jsem poslouchal a prostudovával spoustu nahrávek, abych do sebe dostal, nasál, indiánský styl hry.

A dalších pár let, než jsem si jednu flétnu dovezl z USA. A ještě pár let, než jsem se spřátelil s výrobcem dechových hudebních nástrojů Markem Gondou a začal kupovat jedinečné flétny od něj. Marek stromy miluje, rozumí jim, je s nimi bytostně spjatý, a to se, dle mého názoru, do fléten jim vyrobených, promítá. Proto beru nástroje právě od něj.

Některé ukázky najdete níže.

Léčivá síla stromů projevená skrze indiánské flétny?

Každý strom má určité léčivé schopnosti. Některý prostřednictvím listů, jiný prostřednictvím květů, pupenů, kůry nebo kořenů. Stromy miluji. A když se má žena, vystudovaná botanička a vášnivá bylinkářka, po dlouholetých zkušenostech s bylinami a jejich užitím začala zabývat i léčivými účinky stromů, inspirovala mě k myšlence, zda se nějak to, k čemu jsou různé stromy předurčeny, může projevit i skrze tradiční styl hry na indiánské flétny z těchto stromů vyrobených.

Nemám tím na mysli přímo to, že když například květy z lípy pomáhají rozpouštět hleny a podporují vykašlávání, pomohly by v tomto někomu i tóny flétny z lipového dřeva. Ale hledám v tom další možné jemné varianty, ve kterých se v tomto léčivý účinek stromů může projevit. A třeba u již zmiňované lípy, kdy se její pupeny používají ke zklidnění, nebo jako lehké antidepresivum, je toto přesně ta léčivá část, která se skrze tóny flétny z lípy projevit může. V obecnější rovině můžeme lípu vnímat také jako strom, který se velmi láskyplně vydává pro druhé, je plný včel, které však lípě zároveň pomáhají, prokazují službu atd. Takže lípa může také pomáhat jak lidem, kteří v sobě potřebují probudit srdce, tak i lidem, kteří už toto probuzené mají, ale třeba se velmi rozdávají pro druhé, zapomínají však na sebe a tím se ničí. Tohle strom nedělá, sám sebe neničí, zůstává v rovnováze.

Nebo třeba příklad borovice. Její mladé výhonky se mohou použít na dýchací potíže, jehlice nebo mladé šišky se mohou použít na zklidňující koupele, například při vyčerpaní atd. A zároveň je také borovice stromem, který dokáže odolávat náročným podmínkám, nevzdává se, roste mnohdy i na nepřístupných místech. A v této rovině mohou tóny flétny vyrobené z borovice pomoci člověku si uvědomit , že se prostě potřebuje v životě nadechnout. Zastavit se a nadechnout se, když se nám nedaří, když zrovna v životě procházíme obtížemi nebo se potýkáme s překážkami. Se zklidněným dechem přichází nadhled. Tóny z borovice mohou pomoci nevzdávat se, objevit v sobě při poslechu třeba skrytou vytrvalost nebo odhodlání překážkami projít a zhluboka se pak nadechnout. Přijmout s novým nádechem novou naději, svěžest, sílu a radost. A vděčnost. A to stejné nám může borovice nabídnout při vyčerpaní.

A takto bychom mohli jít strom za stromem.

Tóny stromů mohou léčit. Možná se mýlím, ale já tomu věřím, zkoumám to, vnímám a radostně objevuji.

Pokud vás to zaujalo nebo vás to zajímá, přijďte někdy na přednášku (nebo si o ni řekněte), kterou o léčivých účincích stromů dělává má žena a já ji v povídání doprovázím ukázkami tónů indiánských fléten z různých dřevin.